Plíseň a řasy na fasádě: proč tam jsou a co s tím

Zelený ani černý povlak na fasádě není špína, kterou byste smyli hadrem — jsou to živé organismy. Zelený bývají řasy, černý plísně a mikroskopické houby. Odstranění u nás začíná na 100 Kč/m² bez DPH (2026). Samotné umytí ale problém neřeší: pokud se nezmění to, proč tam rostly, vrátí se během dvou až tří sezon.

Co na té stěně vlastně roste

Rozlišit to má smysl, protože každé chce jinou práci. Na saze stačí voda a tenzid. Na řasy je potřeba fungicid. A bílé výkvěty se mytím jen dočasně schovají — dokud se neřeší vlhkost ve zdivu, vrátí se za pár týdnů.

Proč právě severní strana

Řasy potřebují tři věci: vlhkost, světlo a povrch, kterého se chytí. Slunce jim nevadí kvůli světlu, ale kvůli tomu, že povrch vysuší. Severní a stinná strana zůstává po ranní rose vlhká podstatně déle — a tam povlak začíná.

Přidejte k tomu keře těsně u domu, netěsný okap nebo chybějící okapnici a máte místo, kde stěna prakticky nevyschne. Proto při prohlídce nekoukáme jen na omítku, ale i na to, co je kolem.

Proč se to objevuje na zateplených domech víc

Tohle lidi překvapuje nejvíc: zateplený dům mívá zelenou fasádu dřív než nezateplený. Není to vada práce, je to fyzika.

Neizolovaná stěna propouští teplo ven a její povrch je tím pádem o něco teplejší. Rosa na něm buď nevznikne, nebo rychle uschne. Zateplená stěna teplo zevnitř nepustí, povrch je v noci chladnější, ráno je na něm kondenzát — a organismy mají každý den vlhko.

Řeší se to volbou omítky a nátěru, ne bouráním zateplení. Silikonová omítka je hydrofobní a povrch po dešti rychleji oschne; kombinace s fungicidní přísadou nástup povlaku znatelně oddálí. Rozdíly mezi typy omítek rozebíráme v článku silikonová, akrylátová, nebo minerální.

Jak se to odstraňuje správně

1. Zkušební vzorek. Na nenápadném místě vyzkoušíme postup a tlak. U staré omítky a kamene tenhle krok nevynecháváme nikdy — vysoký tlak by ji strhnul.
2. Fungicid. Nanese se a nechá působit. Zabíjí organismus i v pórech, ne jen to, co je vidět. Bez tohohle kroku je zbytek jen kosmetika.
3. Šetrné mytí. Nižší tlak, širší tryska, shora dolů. Cílem je odplavit mrtvý povlak, ne obrousit omítku.
4. Kontrola detailů. Okapy, oplechování, spáry. Když zatéká, mytí nic neřeší.
5. Preventivní nátěr. Tam, kde se povlak vracel opakovaně, dává smysl fasádní nátěr s fungicidní přísadou.

Čím ne: chlorem, savem ani tvrdým kartáčem. Chlor odbarví omítku, poškodí spáry a poznamená kov v okolí — zábradlí, parapety, oplechování. Na vápenné omítce navíc nesmí přijít nic, co by ji uzavřelo; proč, vysvětlujeme u oprav profilací a šambrán.

Kdy už mytí nestačí

Mytí je správná volba, dokud omítka drží. Když ale při zkušebním vzorku odpadává, duní pod poklepem nebo je pod povlakem prasklina, jde o opravu, ne o čištění. Umýt takovou fasádu znamená zatlačit vodu dovnitř.

Hranice je jednoduchá: povlak na zdravé omítce = mytí od 100 Kč/m². Povlak na omítce, která opadává = oprava od 700 Kč/m² (bez DPH, 2026). Celý přehled je v ceníku, metody popisujeme na stránce čištění fasád.

Co udělat, aby se to nevracelo

• Zastřihněte zeleň u domu. Keř těsně u fasády drží vlhko a stín po celý den.
• Zkontrolujte okapy a svody. Přetékající okap udělá zelený pruh za jedinou zimu.
• Okapnice a oplechování parapetů. Bez nich stéká voda po fasádě přímo pod okny.
• Sokl. Vzlínající vlhkost dělá pás povlaku u země, který se mytím nevyřeší.
• Při příští fasádě zvolte omítku podle strany domu. Na severní straně se hydrofobní povrch vyplatí.

Zdroje a poctivá poznámka. Provedení konečné povrchové úpravy ETICS včetně penetrace a omítky řídí norma ČSN 73 2901 (Provádění vnějších tepelněizolačních kompozitních systémů) — z ní plyne, proč se u zateplené fasády dá s povlakem pracovat volbou omítky a nátěru. Zbytek tohoto článku — rozlišení organismů, postup mytí, hranice mezi mytím a opravou — není z normy, ale z praxe na fasádách. Ceny jsou naše, bez DPH, rok 2026.

Časté dotazy